PREZENTACE KE STAŽENÍ - Betony blízké budoucnosti 2023

I. blok

Směsné cementy - Ing. Václav Skotal / Českomoravský cement
Betony blízké budoucnosti - Ing. Michal Števula, Ph.D. / BETOTECH
Nízkoemisní beton - Ing. Michal Števula, Ph.D. / BETOTECH
Beton z recyklovaného kameniva - vlastnosti a podmínky použití - Ing. Zdeněk Hlavsa / TBG METROSTAV

II. blok

Výstavba obloukové lávky přes Labe v Nymburce - Dr. Ing. Petr Vítek / HOCHTIEF CZ
Mostní objekty na stavbě Hostivař II - Ing. Jakub Jaček / METROSTAV
Beton šetrný k životnímu prostředí - Ing. Antonín Jančařík / Ing. Hana Šáchová Ph. D. / CHRYSO Chemie

III. blok

Udržitelnost a uhlíková stopa materiálů - Karolína Barič, MSc. / Rethink Architecture
Beton jako součást adaptačních opatření na změnu klimatu - Mgr. Martin Ander, Ph.D. / Nadace partnerství
Betonárna U Hada včera a dnes a její stavby (seminář České Budějovice) - Bc. Michal Kačur / Českomoravský beton
Českomoravský beton na Moravě (seminář Uherské Hradiště) - Jiří Tatařík / Českomoravský beton
Železniční stavby - Divoký sever (seminář Ústí nad Labem) - Ing. Jaroslav Frolík / Českomoravský beton - BUDE DOPLNĚNO

Odpovědi na otázky nezodpovězené během diskuze v Uherském Hradišti:

1) Dotaz k aditivům - mají plastifikátory nějaké zvláštní požadavky na bednění? Větší tlak, prolínání spárami a přetoky, prokreslení struktury bednění atd.?

Odpovídá: Ing. Hana Šáchová, Ph. D.:

Plastifikační a superplastifikační přísady sami o sobě nekladou zvláštní požadavky na bednění. Zásadním způsobem však ovlivňují vlastnosti čerstvého betonu. Jejich prostřednictvím lze zlepšit zpracovatelnost betonu, tj. zvýšit jeho tekutost. Ještě přesněji vyjádřeno – prostřednictvím těchto přísad do betonu můžeme ovlivňovat reologické chování čerstvého betonu – viskozitu, mez toku a tixotropní chování. Se snižující se viskozitou čerstvého betonu (s rostoucí tekutostí) se obecně zvyšují nároky na bednění – těsnost a schopnost odolávat vyšším hydrostatickým tlakům. Zvýšená viskozita betonu, tixotropní chování redukuje maximální boční tlaky na bednění.
Vedle plastifikačních a superplastifikačních přísad ovlivňují zásadním způsobem reologické chování betonu i viskozitu modifikující přísady (stabilizační přísady). Ke zlepšení tekutosti betonu přispívají i provzdušňovací přísady.
Zvýšené požadavky na tuhost a těsnost bednění, případně přetoky jsou zmiňovány zejména při použití samozhutnitelného betonu. Zde si dovoluji uvést dva odkazy, kde lze najít více podrobných a praktických informací:
https://www.fce.vutbr.cz/TST/usatv-ax/cw15-lad-tlakbedn.pdf
https://pjpk.rsd.cz/data/USR_001_2_8_TP/TP_187.pdf

2) Chci se zeptat, zda paralelně probíhá i výzkum jiných alternativních pojiv, než pojiv na bázi slínkového cementu pro vytvoření umělého kamene?

Odpovídá: Ing. Václav Skotal:

Ano, vývoj alternativních pojiv k cementům probíhá od nepaměti. Vždy naráží na technologické, technické a ekonomické překážky, které se s časem různě mění. Naším cílem je ale soustředit se na pojiva se slínkem, který můžeme výhodně kombinovat s dalšími latentně hydraulickými materiály (vždy vytvoříme cement), abychom stále udrželi největší přednosti betonu – vysokou pevnosti, odolnost a trvanlivost.

3) Prosím o porovnání průběhu hydratačního tepla CEM I a CEM II a vliv na ošetřování betonu.

Odpovídá: Ing. Václav Skotal:

Jak bylo na přednášce zmíněno, tak CEM II mají většinou pomalejší nárůst počátečních pevností, což je právě způsobeno pomalejší hydratací těchto cementů = nižší vývin hydratačního tepla. Pokud byste chtěl(a) přesný průběh (křivky) neváhejte mě kontaktovat (vaclav.skotal@cmcem.cz).
Vždy doporučujeme věnovat ošetřování betonu velkou pozornost, ať už použijete jakýkoliv druh cementu. Ošetřování betonu je vždy nejvíce závislé na okolních podmínkách, ve kterých beton připravíte, uložíte a kde zraje. Nelze jednoznačně konstatovat, že použití CEM II ulehčí výrazným způsobem ošetřování betonu při jeho zrání.